Sedm chyb, které v pokeru stojí nejvíc peněz

Dělám poker dlouho a jedna věc se mi potvrzuje pořád. Většina hráčů přichází o peníze pořád stejně. Nejsou hloupí. Jen poker trestá instinkty, které jinde v životě fungují. Chceš být na lidi milý. Chceš dobrý příběh. Chceš dokázat, že jsi měl pravdu. Všechno tohle stojí žetony.

Každou chybu z tohohle seznamu jsem udělal. Některé dělám dál, když jsem unavený nebo na tiltu. Cílem není být dokonalý. Cílem je najít díru dřív, než ti vycucne bankroll. Tady je sedm věcí, které vidím pořád, a co mi na ně reálně pomohlo.

Chyby před flopem

1. Hraješ moc hand. Klasická začátečnická díra, ale nejde jen o brak. Jde o handy, které vypadají hezky a přitom krvácejí. K-9 offsuit z rané pozice. Q-8 suited, protože je *suited*. Řešení je nudné a funguje: zpevni, hlavně mimo pozici, a přiznej si, které handy ti fakt vydělávají. Podívej se do historie. Data neřeší tvoje pocity.

2. Limpuješ místo raisu. Limp vypadá bezpečně. Levně uvidíš flop a nikoho to nebolí. Jenže limp dělá tři špatné věci naráz. Pouští slabé handy levně dovnitř, nedá ti žádnou informaci a staví pot, který pak často hraješ mimo pozici s průměrnou handou. Raise nebo fold. Když handa není dost dobrá na raise, proč ji vůbec hraješ?

3. Ignoruješ pozici. Pozice je v pokeru nejvíc podceňovaný pojem a v mnoha spinech bych ji klidně stavěl nad karty. Když jednáš poslední, vidíš, co udělali ostatní, než něco commitneš. Řešení se snadno řekne a hůř dělá: z rané pozice hraj těsněji, z pozdní šíř. Většina hráčů to dělá přesně naopak, protože se nudí a chtějí akci. Akce není zisk.

Chyby ve vypjatých momentech

4. Dorovnáváš ze zvědavosti. Máš druhý pár, na riveru přijde overkarta, soupeř vystřelí velký bet a ty dorovnáš, „jen abys to viděl“. To není zvědavost. To je placení za informaci, kterou bys měl zadarmo po foldu. Řešení: než dorovnáš, pojmenuj handy, které porážíš. Když nedáš dohromady aspoň pár realistických, fold. Zvědavost je díra, ne ctnost.

5. Honíš ztráty. Jsi dva buy-iny do mínusu, štve tě to a najednou vypadá hratelně i okrajová handa. Tak se z blbé session stane katastrofa. Řešení není silná vůle, ale pravidla. Stanov si stop-loss, než si sedneš, a dodrž ho. Jdi se projít. Najez se. Hra bude zítra taky a budeš mnohem méně ochotný darovat stack někomu, kdo hraje dobře.

6. Soudíš podle výsledku, ne podle rozhodnutí. Dorovnáš velký bet s drawem, netrefíš a řekneš si, že to byla chyba. Nebo shovneš s nejhorší handou, trefíš a řekneš si, jaký byl skvělý play. Ani jedno není pravda. Poker je hra s neúplnou informací a jediné, co ovládáš, je kvalita rozhodnutí. Řešení: projdi handy s otázkou, jestli bys se stejnými informacemi zahrál to samé. Ne jestli to vyšlo. Výsledky šumí. Rozhodnutí se dají zlepšovat.

7. Necháš egu řídit hru. Tahle je jemnější. Potřeba dokázat, že jsi nejlepší u stolu. Vyhrát zpátky pot od chlápka, co tě bluffnul. Ukázat všem, že ses nebál. Ego stojí víc než špatné karty. Řešení: ber každou handu jako nový problém. Ten, kdo tě minulé kolo bluffnul, je prostě další soupeř s nějakým rozsahem. Tvoje pýcha turn kartu neuvidí.

Jak to vypadá u stolu

Konkrétní situace, kterou vidím v živém turnaji každý večer. Blindy 200/400, ty máš 18 000, tedy 45 blindů. Sedíš na cutoff s A-10 offsuit. Hráč na UTG, který má asi 8 000 a hraje volně, jen limpne. Dva další limpnou za ním. Ty se rozhoduješ.

Většina hráčů tady jen dorovná, protože „se to vejde“. Je to chyba číslo dvě a číslo tři naráz. A-10 offsuit hraje špatně ve čtyřcestném potu, protože trefíš top pár a stejně nevíš, kde jsi. Správně je raise na 2 200 až 2 500. Bereš iniciativu, izoluješ slabého limpera a když dostaneš tři bet, snadno zahodíš.

Druhý příklad. Cash game, 1/2, ty máš 340. Na buttonu sedí hráč, který za posledních 40 hand open-raisoval přesně třikrát. Všiml sis toho? Většina ne. Tři raisy ze čtyřiceti hand znamená zhruba 7 procent rozsahu. Když tenhle hráč na buttonu raisne a ty máš na small blindu K-J offsuit, není to cool handa na dorovnání. Je to fold. Data u stolu jsou zadarmo a skoro nikdo je nesbírá.

Třetí číslo, které stojí za to znát. Když open-raisuješ 2,5 big blindu a soupeř dorovná, potřebuješ vyhrát pot zhruba ve 40 procentech případů, aby continuation bet na flopu půlky potu nebyl ztrátový. Zní to jako vysoká laťka. Není. Na suchém flopu, kde máš výhodu rozsahu, ji přeskočíš snadno. Problém nastává na soupeřových flopových kartách, kde se tvoje A-K promění v air a ty přesto střílíš, protože „mám A-K“. To je chyba číslo šest v převleku.

Co si z toho vzít

Žádné z těch řešení nechce génia. Chce to upřímnost. Většina tvých ztrát jde z hrstky opakujících se děr a nejrychleji je zacpou ti, kdo přestanou svoje chyby obhajovat a začnou je studovat. Vyber si jednu věc ze seznamu, hlídej ji v příští session a zapiš si pokaždé, když se objeví. To je celé. Zbytek jsou jen opakování.