Domácí poker nefunguje podle toho, co vidíš v televizi

První pokerový večer jsem posral matematiku. Šest lidí, kuchyňský stůl a jeden balíček karet, který pamatoval lepší časy. V jedenáct večer jsme byli tři a jeden z nich už spal na gauči. Byl to stejně jeden z nejlepších večerů, jaký jsem zažil.

Jestli přemýšlíš o domácím gamu, nepotřebuješ sukový stůl ani keramické žetony. Potřebuješ partu lidí, kterým nevadí prohrát dvě stovky, a pár domácích pravidel, na kterých se shodnete dřív, než rozdáte první handu. Tady je to, co bych si býval přál vědět.

vyřeš základy, než si někdo sedne

Největší chyba začínajícího hostitele je rozhodovat formát na místě. Jeden chce cash game, druhý turnaj, třetí přinesl drobné v kapse od kabátu. Vyřeš to v grupě tejden dopředu.

Pro začátečníky je nejpřátelštější cash game. Každý si koupí fixní buy-in, řekněme dvě stě nebo pět set, a hraje, jak dlouho chce. Když přijdeš o stack, dokoupíš nebo jdeš domů. Turnaj má jasnější strukturu, všichni začínají se stejným stackem a hraje se do vítěze, ale klidně se to táhne hodiny a ten, kdo vypadne první, tam pak sedí a kouká, jak ostatní hrají bez něj.

Ať vybereš cokoli, domluvte sázky dopředu a držte se jich. Domácí hry se rozpadají ve chvíli, kdy buy-in během večera leze nahoru. Drž to nízko. Jde o společnost, ne o pot.

Nastav si taky pár domácích pravidel. Žádné string bety, žádné napovídání spoluhráčům během handy, telefony displejem dolů na stole. A rozhodněte, co dělat se side poty a dělenými poty, dokud jste střízliví a trpěliví, ne v jednu ráno, kdy se dva lidé hádají o chop.

samotný poker je jednodušší, než si myslíš

Většina začátečníků si myslí, že musí umět nazpaměť stovku starting handů. Nemusí. Pro domácí hru se nauč pořadí kombinací bezpečně, od vysoké karty po royal flush, a máš osmdesát procent za sebou. Vytiskni si tahák a nech ho na stole. Nikdo tě za to soudit nebude.

Pak se začni zajímat o pozici. Hráč po levici dealera jedná po flopu první a to je nejhorší místo u stolu. Sázíš naslepo, bez tušení, co drží lidé za tebou. Pravice dealera, takzvaný button, jedná po flopu poslední, takže vidíš, co všichni udělají, než se rozhodneš ty. Hraj míň handů z rané pozice a víc z pozdní. Tenhle jeden návyk ti zlepší výsledky víc než jakýkoli efektní bluff.

A pak je tu největší začátečnická díra: hraješ příliš mnoha handů. Vidět flop se sedmi dvěma různých barev je sranda, ale je to prohrávající návyk. Zpevni se. Zahazuj smetí, raiseuj dobré věci a sleduj, kdo sází a kolik. Velká sázka na nízkých stakes většinou znamená velkou handu. Nemusíš hrát hrdinu.

U no-limit Hold’em drž sázky rozumné. Standardní raise jsou dva až tři big blindy před flopem. Po flopu půlka až tři čtvrtě potu. Nováčci buď min-betují všechno, nebo bez důvodu shodí all-in. Nebuď ani jeden z nich.

pár situací, které potkáš

Konkrétní příklad z našeho stolu: pět hráčů, blindy dvacet na čtyřicet, ty na buttonu s A♠J♠. Dva lidé před tebou jen limpnou, ty raisuješ na sto dvacet. Big blind dorovná, ostatní fold. Flop K♠7♠2♦. Soupeř checkne. Ty máš flush draw a overcard, takže continuation bet půlku potu, asi sto čtyřicet. On check-raisuje na čtyři sta. Tady je ta chvíle, kdy začátečník zavolá „protože mám draw“. Spočítej si to: do potu 1 160 potřebuješ dorovnat 260, tedy zhruba 3,5 ku 1. Devět outů na flush z 47 neznámých karet je kolem 19 procent na turn, plus nějaká šance na esa a jacky. Implied odds jsou slabé, protože soupeř už ukázal sílu a na riveru ti zaplatí jen tehdy, když tě porazí. Fold je správný.

Druhá věc, kterou vidím pořád: někdo vyhraje velký pot a hned začne hrát každou handu. Říká se tomu winners tilt. Vyhraješ all-in s párkrát, mozek si řekne, že máš žhavou ruku, a najednou calluješ s Q3 offsuit z rané pozice. Dej si pauzu, dojdi si pro vodu, přečti si znovu, co jsi měl v plánu. Výhra není licence k hazardu.

A ještě jedna praktická věc k žetonům: spočítej si stacky před začátkem a zapiš buy-iny na papír. Zažil jsem večer, kdy se na konci nedalo dohodnout, kdo kolik vložil, protože dva lidé dokupovali „někdy kolem desáté“ a nikdo si to nepamatoval. Papír a tužka vyřeší hádku dřív, než vznikne.

aby večer plynul

Rozdávej karty sám, nebo se u dealování střídejte. Vybraný dealer zní dobře, dokud nezjistíš, že to nikdo nechce dělat čtyři hodiny v kuse. Střídání je fér a zabrání tomu, aby jeden člověk viděl všechny hole cards.

Jídlo drž jednoduché a mimo stůl. Chipsy a dip jsou v pohodě. Něco mastného skončí na kartách a nový balíček kupuješ o Vánocích. Měj po ruce dost vody a něco nealkoholického. Pár piv lidi uvolní, ale parta opilých hráčů znamená nedbalý poker a občasnou hádku.

A nakonec si řekněte čas konce. „Skončíme o půlnoci“ se prosazuje snáz než „uvidíme, jak to půjde“. Unavení lidé dělají chyby a chyby dělají špatnou krev. Skonči ve chvíli, kdy se ještě všichni baví. Chceš, aby přišli zase příští měsíc.

co si z toho vzít

Dobré domácí game je hlavně logistika a slušné chování, poker je jen záminka. Domluvte formát a sázky dopředu, vytiskněte si tahák, hrajte těsněji, než si myslíte, a držte jídlo dál od stolu. Karty se pak postarají samy o sebe. Teď jdi najít stůl. Nebo ještě líp, vyklidit ten kuchyňský.